Když chceš něco vyhrát, běhej sto metrů. Když chceš něco zažít, běhej maraton. (Emil Zátopek)

Červen 2016

Nesnídám, nesvačím, nestihnu to, nestačím....

27. června 2016 v 18:50 | Emma |  Běžím o život
... promiňte vážení, mám veliké zpoždění.

Asi to každý znáte. Připadáte si jako brouk Kvapník, nestíháte ani to, co byste měli, natož tak to, co byste chtěli.
Naposledy jsem psala v úterý. Takže...

Středa: H.E.A.T. + posilování bříška
Prostě kardio a bříško. Myslím si, že tady jsem se posunula už trošku dál. Hodinu kardia už jedu v pohodě, sice se zadýchám, ale ne tak jako na začátku a po posilování bříška se následující dny už můžu smát :D, to mi před tím nešlo. Tak mě to bolelo, že jsem nebyla schopná ničeho.

Čtvrtek: Kolo+ Koně
Každý čtvrtek jezdím na kole 4,5 km do stáje, kde bydlí koník, na kterého si platím část ustájení a ježdění. Je to anglický plnokrevník, dopředný, někdy trošku temperamentní a zlobivý, ale úžasný parťák. Jeli jsme na asi hodinovou vyjížďku do polí. Bylo to perfektní. Cválali jsme do kopce, krokovali z kopce, uskakovali před srnkou, plašili nás zajíci…..no sranda. Nožky mě trošku bolely, ale když jsem sedla na kolo a valila zpátky domů, tak jsem to asi nějak rozhýbala.

Pátek + Sobota
37 °C takže jsem byla zalezlá doma a nedělala lautr nic :D

Neděle: Rychlá chůze okolo rybníka, kolo+koně
Neděle už by se dala nazvat sportovním dnem. Dopoledne jsem se vydala na delší procházku kolem rybníku ve vesnici, kde žijí moji milovaní rodiče. Procházka je cca 5 km. Bylo dusno, horko, ale lepší než pátek a sobota. Neběhala jsem, protože to prostě nešlo. Odpoledne, když jsme dorazili domů, vzala jsem kolo a frčela za koníkem. Stejná akce jako čtvrtek, ale venku jsme byli 2 hodiny a perfektně jsme se protáhli. Koník si vrčel jak urvaný ze řetězu a já měla co dělat, abych všechny jeho vylomeniny useděla a nezůstala vyset někde na stromu. :D

Pondělí: to je dnes
Uklízecí den. Peru, uklízím, vařím...klasika, když jste celý víkend mimo domov. Večer si dám pár sklapovaček, zaskáču si přes švihadlo a budu ráda, že jsem ráda.

Zítra mě čeká zase Velký Indián. Takže 4,6 km. Těším se, těším. A musím podotknout, že se mi velmi zlepšila kondice. Poznávám to, když jdu do práce, šlapu schody, běžím na tramvaj (skoro každé ráno). Takže zařadím ještě více běhu a budu lepší a lepší a lepší. Držím si palce :D

Velký Indián a nové boty

21. června 2016 v 21:04 | Emma |  Běžím o život
V sobotu jsem si koupila nové botky. Jsem z nich absolutně nadšená. V neděli jsem je byla "jakože" zaběhnout s mým nejmilejším parťákem. Foto prosím zde:


Úplně jsem se do nich zamilovala a tak jsem si řekla, že než půjdu ve středu na H.E.A.T. ještě je pořádně zašlápnu na trase, kterou nazývám Velký Indián. Tato trasa měří dohromady 4,6 km. Já jsem teda doběhla se dvěma krátkýma, asi minutovýma přestávkama až k letišti, mrkla jsem na odlet letadla a zpátky už mit to teda vůbec nešlo, tak jsem to raději vypla. No, endomondo ukazuje, že jsem tu třičtvrtinu trasy zvládla takto: 20min39s spálila jsem 214 kcal :-( to se mi zdá teda málo a průměrná rychlost byla 9,48 min/mil - tak vím, že musím prostě zabrat.

A tady ještě pár fotek :-)


Rozhovor s Jennifer Morrison

17. června 2016 v 19:15 | Emma |  Četla jsem...
Nedávno jsem narazila na super rozhovor s Jennifer Morrison. Mojí nejoblíbenější z nejoblíbenějích. Jak v seriálu Once Upon a Time, tak ve svém soukromém životě je naprosto skvělá. Inspiruje mě k sebelásce, běhu, cvičení, zdrávé stravě.... Jednoduše ji miluju :-)


Herečka Jennifer Morisson je skvělý příklad rovnováhy. Zatímco na sobě maká šest dní v týdnu, dopřává si každou neděli oblíbenou večeři, při které nesmí chybět těstoviny.
Zastihli jsme herečku z Once Upon a Time u Dannyho Mayera (restaurace) a udělali rozhovor o cvičení, červeném koberci a účtech na instagramu, bez kterých nemůže žít.


Shrnutí aneb noťas zase doma!

10. června 2016 v 19:44 | Emma |  Běžím o život
Asi jste si všimli, že jsem delší dobu nepřidala žádný článek o běhání. Není to o tom, že bych se na to vykašlala, to vůbec ne. Jen se na mě můj milovaný noťásek vyprdl a přestal spolupracovat. Přišla jsem o všechny data, fotky, filmy... No znáte to všechno je v haj.lu. Naštěstí mám kolem sebe pár schopných lidí, kteří mi pomohli a noťas dali do kupy.

V těchto těžkých chvílích mi dělal největšího kamaráda diář. Do téhle zázračné knížečky si lepím motivační obrázky, hesla, nálepky, zaznamenávám si co sním, jak cvičím a jak běhám. ( Třeba se někdy dočkáte i fotek, jak takový diář vypadá)

Nicméně. Za těchto 10 nefunkčních dní jsem byla 3x běhat a absolvovala jsem hodinu H.E.A.T.u. Jednu dokonce s posilováním břicha. Bylo to super a už se těším na další hodiny :-) na tomto sportu si člověk vytvoří závislost.