Když chceš něco vyhrát, běhej sto metrů. Když chceš něco zažít, běhej maraton. (Emil Zátopek)

Květen 2016

Běh aneb poznej své tělo

30. května 2016 v 22:19 | Emma |  Běžím o život
30.5.2016

Kvůli zdravotním komplikacím jsem se týden nedostala ven, ale včera jsem byla na delší procházce a dnes jsem zase vyběhla.

Trasa byla stejná jako posledně, ale teď jsem ji zvládla o cca 10 min dřív. Uprostřed a ke konci jsem totiž přidala krátký sprint / asi 60 metrů jako ve škole :D / a celkově jsem, myslím, běžela déle.


Mám z toho moc dobrý pocit. Celkově jsem nabitá energií. Dost na tom že je 22:15 a asi před hodinou a půl jsem doběhla :D Jop, jsem blázen.

Dnes jsem se zaměřila na dýchání nosem, výdech pusou. Pomalejší tempo, spávný došlap a nevyskakování nahoru. Celkem mi to šlo a běželo se mi mnohem líp. Každý ať si říká co chce. Běh si musí každý nastavit sám. Když člověk věnuje trošku pozornosti tomu, jak tělo funguje při běhu, zmizí píchání v boku a je z toho nakonec větší požitek :-) Jen se trošku poslouchat.

Jo, a pamatujete si ze sportovek atletickouj abecedu? Taky fajn způsob, jak připravit tělo k tomu, že se něco bude dít.

Jupí, konečně zase venku.

Malý Indián

24. května 2016 v 6:54 | Emma |  Běžím o život
23.5.2016
S aplikací Runtastic, dokonalým playlistem, běžeckýma teniskama a modrýma sluchátkama jsem se vydala na svůj prvni indiánský běh.

Konečně jsem se dokopala k běhu. No k "běhu". Nevím přesně co to bylo. Slimáčí tempo začátečníka. No znáte to.
Zjistila jsem, že toho moc neuběhnu, tak jsem střídala běh s krokem. Rychlým, pravidelným krokem. Aspoň ten mi jde (díky H.E.A.Te :D)

No asi po pěti minutách jsem zjistila, že Runtastic prostě spolupracovat nebude, takže stahuju Endomondo.

Trasa měřila 2,8 km. Běžela jsem od domu, u přejezdu jsem zpomalila do kroku a po asi minutě chůze jsem se zase rozběhla. Tak jsem to prostřídala ještě dvakrát. Trasa mi trvala cca 25 min. Čekala jsem, že to teda bude trošku lepší. Nicméně, když jsem dohopsala domů, měla jsem úžasný pocit ze sebe sama. Jooooo, dokopala jsem se.




H.E.A.T

19. května 2016 v 19:28 | Emma |  Made me happy
Bylo to prostě super.

Množství endorfinů po 50-ti minutové lekci tohoto cvičení je až neskutečné.

Do fitka přijíždím dvacet minut před rezervovanou lekcí. Pozdravím holky v šatně, převleču se do oblíbených legín a černého nátělníku, popadnu ručník, lahev s vodou vodičkou a pomalu se odebírám k sálu s dvanácti chodícími pásy. Můj oblíbený, ve druhé řadě u zdi, je stále volný. Pověsím si ručník, zavěsím vodu do držáku a už si nastavuji plošinu do toho správného úhlu. Rychle se protáhnu a jdeme na to.

První písnička: Ellie Goulding - Love me like you do

Zavřu oči a dostávám se do tempa. Na čele se objevují první krůpěje potu. A to je přesně ten okamžik, který na tom všem miluju ze všeho nejvíc. Tělo začíná spalovat.

Zvýšit tempo, protáhnout krok
!
Lektorka začíná trdlovat na páse. Povzbuzuje nás k většímu výkonu a nenechá nás chvilku napokoji. Krok natahuji, co to dá. Cítím zadní stranu stehen. Utírám si obličej a krk.

Zpomalení, vydechnutí a jdeme, jdeme, jdeme….

Na dalších pět minutek zkrátíme krok, stále jdeme v určitém tempu, ale přesto se dýchá lépe. Dýcháme do břicha, soustředíme se. Jdeme přes patu na špičku. Šikovnější jedinci zvedají plošinu a jdou do kopce. Já zůstávám nohama na zemi.

Následuje další časovka ve zvýšeném tempu a nakonec zpomalíme, vydechneme a lekce je za námi. V půlce si připadáte, že už dál nemůžete, ale teď máte tolik energie, že byste si to dali celé ještě jednou. Následuje závěrečné protažení a hurá do sprch.


Tahle lekce byla obyčejná, bez posilování a nějakých dalších vedlejších efektů. Al e i tak to stojí za to.

7 km za 4 měsíce?

16. května 2016 v 19:59 | Emma |  Běžím o život
Zahájení blogování ve znamení sportu. Pro běžecký deníček nejspíš dobrý start.

Dne 17.9.2016 se v Brněnské ZOO běží závod na 7,1 km. Miluju zvířátka, chci zhubnout, zlepšit si kondici, jednoduše začít na sobě pracovat. Když jsem se o této akci dočetla na webu ZOO, volba byla jasná. Běh je přirozený lidský pohyb. Běhá stále více a více lidí. V dnešní době by se běh dal nazvat fenoménem.

I´m in but….
Jako netrénovaný jedinec jsem možná trošku v nevýhodě, ale JÁ TO ZVÁDNU! Dříve jsem měla fyzičku výbornou. Denně jsem jezdila na kole ke koním, trénovala parkur, chodila dlouhé procházky se psem, plavala a posilovala. Jenže potom přišlo sedavé zaměstnání, lenivost, výmluvy. "Vypracovala" jsem si cca 20 kg nahoru. /pro někoho je určitě nepředstavitelné, že se takto člověk může dobrovolně zničit/

Nicméně jsem začala maličko posilovat, jednou týdně chodím na H.E.A.T. /Ano, vím, že je to marketingový tah. Že nějaké chození se dá dělat kdekoliv tak proč za to platit nekřesťanské peníze. Jenže sál plný jiných, snažících se lidí, vám nedovolí to vzdát, i když už opravdu nemůžete a stále držíte nastavené tempo. Ego je prostě silnější./ K tomu jezdím na koni. A každý pohyb se počítá.
Tak co zvládnu to? ZVLÁDNU!